Kateřina Šedá:
Líšeňský profil

Vitalita a nespoutanost, jakou ze sebe Kateřina Šedá vyzařuje, je příjemně nakažlivá. Líšeňský profil, její aktuálně tvořené dílo, spočívá v zachycení horizontu Líšně a převedení do profilu lidské podoby tím, že kresbu horizontu otočím, a pak podle tohoto profilu hledám „starého líšeňana“ (může být i mladý). Logicky nejde v této chvíli o dokonalé zachycení Staré Líšně nebo profilu člověka. Je to více hra, z které, po rozhovoru s Kateřinou, nejlépe vycházejí děti. Hra ale nekončí u skic dětí a několika oslovených výtvarníků. Z jejich základu teprve vznikne katalog z něhož budou líšeňští volit.svůj profil. Osobně se příliš plenérovou kresbou nezabývám, a když, tak svými technikami. Bylo nutné se podřídit myšlence a svoji kresbu zredukovat na maximálně možnou míru. Zbyla vlastně téměř anonymní linie, která ale posloužila koncepci celého projektu, jehož konečným výsledkem by mělo být navrácení lidí zpět do centra obce a přimět je k pozorování věcí, kolem nichž jen tak procházejí. Vytvořit tak novou pověst či mýtus, jež by obyvatele přitáhl k sobě skrz střed, který je teď prostřednictvím silnice rozděluje.

   

Rozhovor k projektu Líšeňský profil:

1. Popište místo, odkud pocházíte.

Šumperk. Takzvaná brána Jeseníků. Malebné město přezdívané též malá Vídeň, plné parků, bez aut; prochází jím pěší zóna od Sadů 1. máje, kde sídlí Vlastivědné muzeum, až k radnici na náměstí Míru. Je velmi kulturně založené: má své Divadlo, dětský pěvecký sbor Motýli, kvalitní Galerii Jiřího Jílka, světský Klášterní kostel a mnoho mnoho básníků. Po vzoru antickém, vědomo si toho, že nejen duchem živ je člověk, také všesportovní Tyršův a zimní stadion.

2. Jak podle Vás vypadá typický občan Vašeho města /vesnice? (podobný krajině)

Jeho profil je velmi krásný, jemný a členitý. En face už ale tak krásný není! Okolní krajině se podobá pouze z jediného úhlu pohledu. A ten neprozradím...

3. Jaké má podle Vás vlastnosti?

Je větrný a slunečný, houževnatý, kulturní, miluje túry a jesenické múzy.

4. Popište Starou Líšeň z Vašeho pohledu.

Stará Líšeň mě příliš nezaujala. Ale jako člověka se silně vyvinutým sociálním cítěním mě fascinoval líšeňský bezdomovec opřený o restauraci. Na tak malém prostoru se mi to najednou jevilo jako obrovský problém, větší než třeba v Praze kolem Hlavního nádraží. Tuto relativitu poměru k problému jsem si nikdy předtím neuvědomil.

5. Jak vypadá typický líšeňský občan, kterého jste v Líšni našel?

Není fyzicky příliš hezký. Má velký nos, masité tváře, silné nohy a stále s někým mluví. Vlastně jsem potkával jenom komunikující dvojice. Z toho ovšem plyne, že Kateřina Šedá není typický líšeňský občan, neboť je krásná…

6. Jaké má podle Vás vlastnosti?

Jako u všeho, i zde záleží na přístupu. Líšeňské jsem oslovoval s úsměvem, a obzvlášť mladé dívky a babičky svěřily i to, na co se jich člověk neptal. Ženy například svá rodná jména, dívky telefony… Velice rády pózovaly. Z dvojice vždy ta, kterou jsem nekreslil, očividně žárlila. Zdají se tedy být velmi komunikativní.

7. Mluvil s Vámi o něčem, co jste si zapamatoval?

Vzhledem k tomu, že Líšenští mluvili hodně a každý o něčem jiném, nejsem schopen nabídnout konkrétní situaci...