|
I.
západ slunce jako balada
vykrvácí
budu lákat dravce na krásné mrtvé tělo
ale jenom jako
ale jenom na jediný metr soužení
žalu svého
jenom jako pomníček u věčné cesty
nezapomenu
II.
mráz opuštění mráz slunce mráz
zranitelnost nahého těla
všude je z vloček ostrých vloček
nechám padnout hvězdu
jediným pohybem palce
z palčáků palce s vlastním zdrojem palce
mráz necítí křídla necítí mráz
všude je z vloček ostrých vloček
III.
dálka bílá
je sibelius
tuonelská labuť
modré krve ptáka by se nedořezal
královských vloček lehký déšť
ukotvená krajina -
chladné stopy od společných nohou
k srdci už jenom mému
IV.
sledovat tě při smutku šípkových keřů
pozdních vitamínů krve
polykání je bolest z prochladnutí
pro mé hojivé slzy
jsem napůl osamělý tebou
srpnově
noci krvavá dužina |
