|
Doc.
PhDr. František Všetička
Olomoucký
den
15.dubna 2006
 Kauer:
básně haiku
Forma japonské poezie v českém pojetí
Tříveršová
básnická forma japonského původu o sedmnácti slabikách a
rozvrženi na 5 + 7 + 5 slabik. To je haiku. Ve sbírce V haiku
mezi platany se o tuto náročnou básnickou formu pokusil zábřežský
tvůrce Aleš Kauer. Knihu, kterou si sám ilustroval i upravil,
vydal vlastním nákladem vloni.
FRANTIŠEK
VŠETIČKA
Celou sbírku založil Kauer na symbióze básnického a výtvarné
projevu. Větší část každé strany pokrývá obrázek vždy jiného
platanu a k němu je přiřazeno haiku na shodné téma. V knize
se tak básník snoubí s výtvarníkem.
Původní japonské haiku není rýmováno. To proto,
že japonština sama je maximálně hudební. Aleš Kauer podobně
jako jiní (např. Lubomír Brožek) tento postup většinou přejímá.
Čeština však bohužel není tak hudebně založená, aby původní
jazykovou hudebnost nepotřebovala nahradit alespoň rýmem. Jinak
řečeno: tam, kde Aleš Kauer svá haiku rýmuje, vytváří nejlepší
básnická čísla sbírky. Například: „Touží plout s mraky
/ bože! nemít kořeny / odpluji taky.“ Nebo: „ve snu či bdění
/ kdo komu napoví zda / je nebo není.“
Kauerova haiku však rým většinou postrádají.
Autor jej někdy nahrazuje příbuznými zvukovými kvalitami, například
hromaděním slov stejného původu a slov podobně znějících:
„Zaplať platanům / platebním lístkem dubu / dluh mezidubí.“
Uspořádáni sbírky je klasické, tradiční. Autor v ní
uplatňuje kalendářní cyklus probíhající od jara do zimy. V jednom
případě je tento roční oblouk sepjat dokonce v jediném
trojverší: „V interiéru / zimního platanu sním / o
jarosloví.“
Jednotlivá haiku Kauerovy sbírky jsou navzájem svázána
nejen kalendářním cyklem, ale i ústředním jednotícím tématem.
To .je vyjádřeno v titulu sbírky, objevuje se ve většině
básnických čísel (viz poslední dvě ukázky), výtvarně na obálce,
na záložce, v tiráži i na každé stránce knihy. Aleš
Kauer je neúnavně jednotný.
Na vloženém listě připojil autor charakteristiku
haiku. V souvislosti se svou výtvarnou profesí zdůraznil
skutečnost, že haiku „spadá vjedno s vrcholem tušového
malířství a kaligrafie“ a že „mnozí z nejznámějších
básníků haiku byli malíři nebo zenbudhistickými mnichy“. V závorce
připojuje dvě nejslavnější jména – Bašóa a Busona.
Rok před knihou V haiku mezi platany vydal Kauer
skládací leporelo s názvem Slova rybích kůstek (opět
vlastním nákladem a se svými ilustracemi). Na rozdíl od cílevědomých
haiku působí tyto veršované texty jako pouhopouhé hříčky.
Další cesta vede jedině v haiku mezi platany, tedy do skutečné
poezie.
Haiku
je nejznámější.
formou japonské poezie. Jde o lyrický útvar s přírodní
tematikou, který tvoří zvukomalebné trojverší s počty
slabik 5-7-5, dělící pauza a zařazovací slovo. Forma haiku vychází
ze starší tradice básní renga („řazená báseň“), v 16. století
se odlehčená varianta řazené básně (jap. haikai no renga) s důrazem
na obrazotvornost stala oblíbeným druhem společenské zábavy.
Prvním významným básníkem této formy poezie byl Macuo Bašó
(1644-94). Dalšími byli Vosa Buson (1716-83), Kobayashi Issa
(1763-1824) a Masaoka
Shiki (1867-1902).
|
