M O R A L   B I   S P E T   P R I T I
Evropská antologie současné homoerotické poezie

listopad 2009
Nakladatelství Lambda, Ljubljana

Dvacet let po antologii Drobci stekla v ustih (Střepy v ústech), vychází další rozsáhlá antologie Moral bi spet priti (Měl bys znovu přijít), která nabízí ucelený pohled na moderní evropskou gay poezii. Současná antologie představuje sedmdesát šest básníků z dvaceti devíti zemí, básně překládalo dvacet tři překladatelů. Kniha nabízí několik pohledů na stejnopohlavní lásku. Od jemných tónů nedovoleného, přes silnou angažovanost, až po temná zákoutí mužských klubů. Přes drobné nuance „národních barev“ lze vnímat evropský prostor jednolitě.

Antologie, na rozdíl od podobných výběrů, které se primárně zaměřují na západní autory, poprvé nabízí širší prostor tvůrcům z východní části Evropy. „Sběr básní pro antologii ale nebyl tak snadný jak by se po všech politických změnách v poslední době mohlo zdát,“ píše autor antologie Brane Mozetič v doprovodném textu. „Básníci se zdráhají především na jihu Evropy a to z důvodů náboženských, zvláště pokud jim jazyk umožňuje rodové rozlišení…“ Ve skandinávských zemích je zase mnoho homosexuálních básníků, kteří ve své poezii nereflektují gay tematiku. Jedním z nich je i Frank Niels z Dánska, který se původně odmítl podílet na antologii s tím, že odmítá jakékoli škatulkování. Nakonec ale souhlasil se spoluprácí a nabídnul ze své tvorby dvě „nejzřetelnější“ básně s gay tematikou. Specifický byl například maďarský básník a překladatel Matyáš Dunajcsik. „Maďarština totiž nezná gramatický rod“, jak řekl Dunajcsik a dodal: „je tedy možné psát rozsáhlé texty aniž bych definoval pohlaví o kterém píšu. Pohlaví je odvozeno z kontextu, popisu těla, jména a tak dále.“ V antologii Mortal bi spet priti je zastoupeno pět českých básníků: Jiří Kuběna, Václav Jamek, Petr Hrbáč, Pavel Petr (http://pavelpetr.webnode.cz/) a Aleš Kauer.

Brane Mozetič, úprava Krištof Bohdan (převzato z knihy)

ROZHOVOR PRO COLOUR PLANET
 Jan Förster

Jak se stane, že se český básník dostane do antologie evropské gay poezie?
Pokud někdo dá knize podtitul „současná evropská gay poezie“, je jasné, že se jedná převážně o žijící básníky. A básníci o sobě většinou vědí, protože si vzájemně čtou své verše. Vlastně o básnících vědí už jenom básníci sami! To ale není stížnost, v dnešním zkomercionalizovaném světě je to vlastně klad. Jsme v tomto směru a svým způsobem velice čistí, nedotčeni, a v důsledku i nedotknutelní.

Jakým způsobem spolupráce probíhala?
Z výše zmíněné odpovědi vyplývá, že básníci jsou jedna malá rodina. Když Brano Mozetič osloví Jiřího Kuběnu otázkou, zda nezná podobně zaměřené básníky – Jiří Kuběna jistě zmíní Pavla Petra..., ten doporučí Petra Hrbáče, Jamka nebo Kauera. Tito odešlou několik svých básní do redakce a ta podle svého úsudku vybere.

Je důležité škatulkovat gay poezii?
Není to důležité. Je to dokonce špatné. Žádná gay poezie totiž neexistuje! To byl asi největší problém, který jsem v sobě řešil. A jak jsem se dozvěděl později, nebyl jsem jediný. V redakční zprávě totiž bylo uvedeno, že chtějí básně explicitně k tématu. Básník ale takto netvoří – je to svým způsobem nepravda, prezentovat se pouze takto jednostranně. Je mi ovšem jasné, že pokud má vyjít antologie s gay tématikou, přírodní lyrika by neměla své opodstatnění.

V knize jsou zastoupeni i čeští básníci. Jaké bylo síto pro jejich výběr?
Buď jste básníkem nebo nejste, žádný jiný výběr neexistuje. Konkrétně v tomto případě rozhodovala především důvěra. Texty byly odesílány v češtině, mnohé se tedy mohlo ztratit v překladech (na to je poezie obzvlášť citlivá); objektivní posouzení v tomto případě není možné.

Tušíte, kdy se dočkáme českého překladu?
To je záležitost Slovinska. Česky určitě nevyjde. Brano Mozetič je velice schopný organizátor, vždyť sehnat v dnešní době peníze na tak finančně náročný počin je hodno obdivu. S Pavlem Petrem o podobném uvažujeme, ale...! Měla by vzniknout výlučná a nákladná publikace, přepych. A k tomu je potřeba mnoho peněz. Kdyby ale přece jen vyšla, tak by v žádném případě nebyl kladen důraz na lacinou explicitu, jak se ve většině případů děje.

Máte zpětné ohlasy, reakce na svou poezii?
Když se básník nepochválí sám, kdo to za něj udělá?! Moje poezie, poezie mého srdce a mého těla, právě proto, že vyšla ze mě, se mi líbí, těší mě a to mi jako ohlas bohatě stačí.

 www.kauer.cz

© ZděS 2009 - 2010