Petr Marek Vosáhlo (1936), rodištěm ve Studánce u Pardubic. Po studiích režie na pražské DAMU spolupracoval s Josefem Topolem, jehož hry Kočka na kolejích či Půlnoční vítr byly pro jeho budoucí kariéru určující. Osloven Otomarem Krejčou přijímá nabídku do Divadla za branou, byl to však poslední rok existence tohoto divadla. Pod normalizačními tlaky odchází z Prahy do Pardubic, blíž své rodné Studánce a rodičům. Následovala angažmá v Olomouci a Opavě. Po náhodném setkání se Stanislavem „Staškem“ Waniekem přijímá post dramaturga v Šumperku, a je to vlastně návrat, neboť již v sezóně 1967-68 působil v šumperském divadle jako režisér-dramaturg. Do roku 1993 oficiálně nepublikoval, pak zřídka v literárních časopisech: Prostor - nezávislá revue, Literární noviny, Revolver revue, Prostor Zlín, Babylón; profesně se prezentoval v Divadelních novinách. Je autorem řady samizdatových sbírek, básnických skladeb a povídek: Černá růže (1951-56), Bakalář á (1956-59), Bakalář bé - próza (1967), Vztahy a slova slova slova (1961-65), Nezřetelná krajina (1964), Příběhy (1961-64), Druhý třetí a já (1970-71), Autarkie probabilisty - povídka (1975), Misantropie - próza (1999), Střepy - básnická skladba (2002), Potrefenost - básnická skladba (2007), Toulavé texty. V nakladatelství Atlantis vyšla v roce 2004 sbírka Dva umělci na dědině, jejíž součástí je Trialog - Sergej Machonin, Josef Topol, Petr M. Vosáhlo, který se uskutečnil na podzim roku 1994 pro Revolver revue. Vinou nepříznivých okolností nedošlo k autorizaci a úpravě rozhovoru; Sergej Machonin umírá a Trialog vyšel teprve po deseti letech...