Miluše A. Šajnohová

Miluše A. Šajnohová (*1949), narozena v Ostravě Michalkovicích. V roce 1968 maturovala na SVVŠ ve Frýdku – Místku a od téhož roku žije v Šumperku. Začala pracovat v oblasti kultury, od roku 1974 pak jako vychovatelka v domově mládeže. Dálkově vystudovala SPgŠ v Krnově. Následné dálkové studium na PF UP v Olomouci nedokončila, protože dala přednost mateřským povinnostem.

Autorka debutovala knížkou Rosení ticha (2000). Myšlenkově vychází z východoasijské filozofie. Meditativní tónina jejích veršů klade lehký důraz na otázky a odpovědi, které nalézá v životních příbězích. Příjemně feminní vůně se proplétá všemi sbírkami, kupříkladu v třetí knize Čas stříbrných smrků uzavírá prolog následujícími verši: „… na konci / druhého milénia / začal čtrnáctý dalajláma / o ženě / hloubavě přemýšlet“, nebo jinde: „buddhou budoucnosti / stává se žena“. Postupem času získává její tvorba úspornější formu a do popředí básnířčina zájmu vstupuje přírodní lyrika s výrazným akcentem na zdejší krajinu, také orientální chuť koření je dávkována decentněji. Důkazem by mohla být chystaná sbírka Pradědovy letokruhy, z níž pochází i báseň otištěná na titulní straně.

Miluše A. Šajnohová přispěla též několika verši do publikace Šumperkem pod křídly a je zastoupena v šumperském poetickém almanachu Krásný vrch.

Aleš Kauer, prosinec 2007
napsáno pro Kulturní život, únor 2008