Actress – Karma & Desire

Rozlehlé, nepředvídatelné bludiště. Echo, které se klikatí v lesku promoklých nočních ulic. Nejvýrazněji těsně před úsvitem.

Beverly Glenn-Copeland – Transmissions: The Music Of Beverly Glenn-Copeland

Hudba, která se vzpírá kategorizaci a žánru. Transmissions je antologie, spojuje hudbu několika desetiletí; je to dokument o mistrovském talentu a celoživotní lásce k hudbě.

Daniel Blumberg – On & On

Improvizace je věcí pozorné souhry. Improvizace, jako metafora důvěry, naslouchání a z toho odvozené plynulosti a pohybu vpřed.

Gil Scott-Heron / Makaya McCraven – We’re New Again: A Reimagining by Makaya McCraven

Na počátku byl černý hlas a ten hlas byl součástí rytmu, nebo řádu, nebo tomu říkej jak chceš.

King Krule – Man Alive!

Otisk velkého, pochmurného města, plného lidí a prchavých neo-noirových zvuků. Otisk osamělého muže, který se v husté mlze za svitu tušeného měsíce nemůže dopátrat odpovědí.

The Microphones – Microphones In 2020

Ve výjimečných případech stačí jedna písnička na celou desku.

Moses Sumney – Græ

Bohatě meandrující sbírka skladeb a rozhodně ne samoúčelná vokální teatrálnost.

Perfume Genius – Set My Heart On Fire Immediately

Takhle důkladně, podmanivě, napínavě a velmi přirozeně umí podvracet maskulinitu jen Mike Hadreas.

Sault – Untitled (Black Is), Untitled (Rise)

Dřív než kdy jindy si uvědomuju, jak důležitou roli pro umění, tedy i pro konkrétní nahrávky, hrají okolnosti. Kontext mění všechno! Mimořádně upřímná sbírka tvrdých, myšlenkově naplněných a provokujících protestsongů, které nás nutí ptát se, proč některým lidem nezáleží na černošských životech.

Coil – Musick To Play In The Dark Vol. 1
(reedice 1999/2020)

Stěží by reedici této nahrávky lépe načasovali. Říkejme tomu vyšší moc. Soundtrack k současnému izolacionismu.

Brian Eno & John Cale – Wrong Way Up
(reedice 1990/2020)

Konec studené války, padla Berlínská zeď, Nelson Mandela byl osvobozen…, ne, tohle není v žádném případě politická deska. Ale při jejím poslechu – vzpomínám si – vypadala budoucnost dobře.

Lou Reed – New York
(reedice 1989/2020)

Nejvlivnější člověk v rockové hudbě se po letech marného hledání opět našel na samém konci osmdesátých let. A je to opět starý dobrý Lou, který šije do všeho, co ho štve. Od vymírání velryb, přes problémy s ozonovou vrstvou, nástupem AIDS, až po otázky typu – potřebuje někdo auto za 60.000 dolarů?

Lou Reed & John Cale – Songs For Drella
(reedice 1990/2020)

Nejen životopisná deska, nebo soundtrack k životu Andy Warhola, ale i sbližování dvou extrémních individualit, které spolu od rozchodu z Velvet Underground roku 1968 nepromluvili. A potom znovu... Nakonec se potkali až na Louově pohřbu...

Prince – Sign o’ The Times
(reedice 1987/2020)

Procházka geniální Princovou hlavou. Je tady z každého něco a přece nic, co by zavazelo. Rozmanité dvoj album, které v průběhu 80 minut kombinuje R&B, pop, rock, balady a gospel v oslnivé ukázce kreativity a fantazie.

Hiroshi Yoshimura – Green
(reedice 1986/2020)

Magie v nejjemnějších gestech. Klasika z bohaté série japonských ambientních nahrávek 80. let. Už tehdy se silným environmentálním akcentem!

Neil Young - After The Gold Rush
(reedice 1970/2020)

Padesát let? To není žádný důvod k oslavě. Důvod k oslavě je tahle čistá rocková deska.