Martin Skýpala: STŘÍDAVÁ PÉČE

250 350 

Editorka Marie Feryna, jazyková redakce Jan Spěváček, kresba Lucie Tojnarová, grafická úprava Aleš Kauer. Používáme výhradně 100% recyklovatelný papír. Vydáno nákladem 150 kusů, z nichž 50 je s bonusovým zinem Nucený výsek.

rozměry: 18 x 12,5 x 0,5 cm
ISBN: 978-80-907973-5-2
rok vydání: 2022
počet stránek: 60
náklad: 150 ks
svazek: 35

Vyčistit
Katalogové číslo: - Kategorie:

Popis

Ve své nejnovější sbírce přivádí Martin Skýpala do své poezie novou postavu – Jakuba Bukaye, člověka-palindrom, muže bez konce a začátku. Bukayův otisk, fyzicky zastoupený v útlém, volně přiloženém zinu, je ale výraznější, než by se mohlo zdát. Zatímco takový Kilián Nedory pro Filipa Topola znamenal takřka čirou temnotu a vykořenění, ve Střídavé péči představuje ze dvojice Bukay – Skýpala tu světlou stranu (tedy lidství, vůli k životu a ochotu prožívat všechno to šílenství) právě Bukay.

pokračovat

Jestliže se před pár lety začal užívat termín „centrální lyrika“, v případě Střídavé péče lze za toto označení připojit ještě něco: on the edge, na hranici. A na hranici se těžko drží stabilita – těkavost a nevyzpytatelnost je tak charakteristická nejen pro Skýpalovy básně, ale i pro vnitřní stavbu jich samotných. V jednu chvíli jsou dusivé a těžké, aby se jen o verš dál nacházela širokodechá metaforika, tím vším se proplétala aluzivita a mnohdy i travestie. Tematicky je však autor komplexní a Střídavá péče představuje celistvý obraz jedné kapitoly života – včetně znepokojujících flashbacků i vizí. I v tom panuje jistá podobnost mezi Skýpalou a Topolem, resp. jeho Střepy. Neživé ožívá – a jestli zbývá ještě něco živé, není vůbec jisté. A jestliže jedna báseň končí veršem „spi sladce, malá Astro“, nejedná se o nic jiného než o cynický škleb a pózu, která si je moc dobře vědoma toho, že tak docela pózou není.

Marie Feryna

skrýt

Reflexe

>>> Česká báseň: Martin Skýpala, Lidové noviny

Ukázka z knížky

BIG SUR

Zastavil jsem se na okraji světa.
Mé srdce poskočilo leknutím,
abych nespadl přes okraj útesu.
Pode mnou moře, vlny bily o útes,
bylo mi 17, nebo 70, to už je teď jedno.
Mé srdce mě vidělo padat už tolikrát,
a stejně se pokaždé zastaví a poskočí
okamžik před tím, který stačí
k zastavení na okraji světa.
Taky tam roste vysoká tráva.
Vítr ji kartáčuje hřebenem ze železa
a moje srdce diktuje slzám, kam padat.
Pokaždé mi diktuje, kam padat.
Odsud je do nebe nejblíž z celého světa.

Další informace

varianty sbírky

Střídavá péče, Střídavá péče + ZIN

Mohlo by se Vám líbit…